
Nyquistova kritéria stability (nebo Nyquistovy kritéria) je definována jako grafická technika používaná v řídicí technice pro určení stability dynamického systému. Jelikož Nyquistova kritéria stability zohledňuje pouze Nyquistův diagram otevřených řídicích systémů, lze ji aplikovat bez explicitního výpočtu pólů a nul buď uzavřeného, nebo otevřeného systému.
V důsledku toho mohou být Nyquistovy kritéria aplikovány na systémy definované nelineárními funkcemi (například systémy s časovým zpožděním). Na rozdíl od Bodeho diagramů mohou zpracovávat přenosové funkce s singularitami v pravé poloploše.
Nyquistova kritéria stability může být vyjádřena jako:
Z = N + P
Kde:
Z = počet kořenů 1+G(s)H(s) v pravé poloploše s-rovinu (Také se nazývají nuly charakteristické rovnice)
N = počet oběhů kritického bodu 1+j0 ve směru hodinových ručiček
P = počet pólů otevřeného řídicího přenosu (OLTF) [tj. G(s)H(s)] v pravé poloploše s-rovinu.
Výše uvedená podmínka (tj. Z=N+P) platí pro všechny systémy, zda jsou stabilní nebo nestabilní.
Nyní si tuto kritérii vysvětlíme na příkladech Nyquistovy kritéria stability.
Uvažujme otevřený přenosový poměr (OLTF) jako
Je to stabilní systém nebo nestabilní. Možná, že většina z vás řekne, že je to nestabilní systém, protože jeden pól je v +2. Nicméně, poznamenejme, že stabilita závisí na jmenovateli uzavřeného přenosového poměru.
Pokud má jakýkoli kořen jmenovatele uzavřeného přenosového poměru (také známý jako charakteristická rovnice) v pravé poloploše s-rovinu, pak je systém nestabilní. V tomto případě pól v +2 se pokusí přinést systém do nestability, ale systém může být stabilní. Zde je užitečný Nyquistův diagram pro nalezení stability.
Podle teorie Nyquista Z=N+P (pro jakýkoli systém, zda je stabilní nebo nestabilní).
Pro stabilní systém, Z=0, tj. žádné kořeny charakteristické rovnice by neměly být v pravé poloploše.
Tedy pro stabilní systém N = –P.
Nyquistův diagram tohoto systému je níže:
s = tf('s')
G1 = 120 / ((s-2)*(s+6)*(s+8))
nyquist(G1, 'red')
Jak je vidět na diagramu, Nyquistův diagram oběhl bod –1+j0 (také známý jako kritický bod) jednou proti směru hodinových ručiček. Proto N= –1, v OLTF je jeden pól (v +2) v pravé poloploše, tedy P =1. Můžete vidět, že N= –P, tedy systém je stabilní.
Pokud najdete kořeny charakteristické rovnice, budou to –10.3, –0.86±j1.24. (tj. systém je stabilní), a Z=0. Může se zeptat, pokud lze najít kořeny charakteristické rovnice, takže můžeme komentovat stabilit性:根据奈奎斯特图,它逆时针方向绕临界点 -1+j0 一圈。因此 N= -1,在开环传递函数中,有一个极点在右半平面,因此 P=1。可以看到 N= -P,因此系统是稳定的。
如果找到特征方程的根,它们将是 -10.3, -0.86±j1.24。(即系统是稳定的),且 Z=0。有人可能会问,如果可以找到特征方程的根,那么我们就可以基于此来评论稳定性,那么为什么还需要奈奎斯特图呢?答案是,在没有软件的时代,奈奎斯特图是非常有用的。
### 奈奎斯特准则示例 2
现在考虑另一个例子:
\[ G(s)H(s)=\dfrac{100}{(s-2)(s+6)(s+8)} \]
奈奎斯特图如下:
#### 奈奎斯特图 MATLAB 代码
```matlab
s = tf('s')
G2 = 100 / ((s-2)*(s+6)*(s+8))
nyquist(G2, 'red')
```
从图中可以看出 N= -1。(奈奎斯特图绕临界点一圈逆时针方向)
在这个例子中 P=1。(开环传递函数的一个极点在右半平面)
所以,N=-P。因此系统是稳定的。
(特征方程的根是 -10.04, -1.72, -0.23)
### 奈奎斯特准则示例 3
再考虑另一个例子:
\[ G(s)H(s)=\dfrac{50}{(s-2)(s+6)(s+8)} \]
这里 P=1。
奈奎斯特图如下:
#### 奈奎斯特图 MATLAB 代码
```matlab
s = tf('s')
G3 = 50 / ((s-2)*(s+6)*(s+8))
nyquist(G3, 'red')
```
可以看到 N=0。(没有绕临界点)。由于 N 不等于 -P,因此系统不稳定。(特征方程的根是 -9.32, -3.92, 1.255) 即 Z=1(一个极点在 1.255 处位于右半平面)。
所以你可以理解,条件 Z=N+P 对所有系统都是有效的。
### 奈奎斯特准则示例 4
现在考虑:
\[ G(s)H(s)=\dfrac{336}{(s-2)(s+6)(s+8)} \]
如果你绘制其奈奎斯特图,它将通过临界点 (-1+j0)。在这种情况下,系统是临界稳定的。
你可以理解‘N’在这种情况下是未定义的(在当前情况下,特征方程的两个根将在原点,一个根在 s 平面的左半部分。因此系统将是临界稳定)。
在以上所有示例中,分母相同,但分子不同,或者说分子是可变的。因此,让我们考虑以下开环传递函数:
\[ G(s)H(s)=\dfrac{K}{(s-2)(s+6)(s+8)} \]
如果你对特征方程 1+G(s)H(s) 应用劳斯-赫尔维茨判据,那么你会找到 K 的范围为 96