Sinusový signál je typ spojité vlny s hladkou a opakující se oscilací. Je založen na goniometrické funkci sinus nebo kosinus, která popisuje tvar vlny. Sinusové signály jsou běžné v matematice, fyzice, inženýrství, zpracování signálů a mnoha dalších oblastech. V tomto článku vysvětlíme, co je sinusový signál, jak je charakterizován a proč je důležitý.
Než definujeme sinusový signál, nejprve pochopme, co je signál obecně. Signál je reprezentace jakékoli veličiny, která se mění v čase nebo prostoru. Například zvuk hlasu, teplota místnosti, napětí baterie a pozice auta jsou všechny signály. Signály lze měřit a zaznamenávat jako hodnoty v různých časových nebo prostorových bodech.
Signál lze vykreslit jako funkci času nebo prostoru, ukazující, jak se hodnota mění v daném rozsahu. Toto se nazývá grafická reprezentace signálu. Například následující graf znázorňuje signál, který představuje teplotu místnosti během jednoho dne.
Některé signály jsou konstantní, což znamená, že jejich hodnota se nemění v čase nebo prostoru. Například rychlost světla a gravitační zrychlení jsou konstantní signály. Některé signály jsou časově nebo prostorově proměnné, což znamená, že se jejich hodnota mění v čase nebo prostoru. Například zvuk hlasu a napětí baterie jsou časově proměnné signály.
Některé signály jsou periodické, což znamená, že se jejich vzorec opakuje po pevném časovém nebo prostorovém intervalu. Například teplota místnosti během jednoho dne je periodický signál, protože se opakuje každých 24 hodin. Některé signály jsou neperiodické, což znamená, že se jejich vzorec neopakuje v čase nebo prostoru. Například zvuk hlasu je neperiodický signál, protože nemá pevný vzorec.
Sinusový signál je speciální typ periodického signálu s hladkou a opakující se oscilací. Je založen na goniometrické funkci sinus nebo kosinus, která popisuje křivku vlny. Následující graf ukazuje příklad sinusového signálu.
Sinusový signál lze matematicky vyjádřit jako:
y(t)=A\sin(2\pi ft+\varphi )=A\sin(\omega t+\varphi )
kde:
y(t) je hodnota signálu v čase t
A je amplituda signálu, která je maximální odchylka od nuly
f je frekvence signálu, která je počet cyklů za sekundu
ω = 2πf je úhlová frekvence signálu, která je rychlost změny úhlu v radiánech za sekundu
φ{\displaystyle \varphi } je fáze signálu, která je počáteční úhel v čase t = 0
Frekvence a úhlová frekvence určují, jak rychle se signál osciluje. Vyšší frekvence nebo úhlová frekvence znamenají více cyklů za kratší dobu a naopak. Fáze určuje, kdy signál začíná svůj cyklus. Pozitivní fáze znamená posun v čase dopředu, zatímco negativní fáze znamená posun v čase zpět.
Sinusový signál dokončí jeden cyklus, když se pohne od nuly k pozitivnímu vrcholu, pak zpět k nule, poté k negativnímu vrcholu a zpět k nule. Doba trvání jednoho cyklu se nazývá perioda (T) signálu, která je nepřímo úměrná frekvenci:
T=1/f
Vzdálenost mezi dvěma po sobě jdoucími vrcholy nebo údolími se nazývá vlnová délka (λ) signálu, která je nepřímo úměrná úhlové frekvenci:
λ=2π/ω
Tvar sinusového signálu se nemění, když je přidán k jinému sinusovému signálu stejné frekvence s libovolnou amplitudou a fází. Tato vlastnost dělá sinusové signály užitečnými pro analýzu složitých signálů pomocí Fourierovy řady a Fourierovy transformace.
Sinusové signály jsou důležité pro mnoho aplikací v elektrotechnice a elektronice. Některé z hlavních aplikací jsou:
Zvukové systémy používají sinusové signály k nahrávání a reprodukování zvuku. Zvukové vlny jsou variace tlaku vzduchu, které lze reprezentovat jako sinusoidy různých frekvencí a amplitud. Mikrofony převádějí zvukové vlny na elektrické sinusové signály, které lze zesilovat, zpracovávat, ukládat nebo přenášet. Reproduktory převádějí elektrické sinusové signály zpět na zvukové vlny tím, že vibruje membrána. Můžeme také syntetizovat zvuk pomocí elektronických oscilátorů, aby generovaly sinusové signály s požadovanými frekvencemi a amplitudami.
Systémy bezdrátové komunikace používají sinusové signály k přenosu a přijímání informací prostřednictvím elektromagnetických vln. Elektromagnetické vlny jsou tvořeny sinusoidálně oscilujícími elektrickými a magnetickými poli, které se šíří prostorem. Radiosystémy modulují amplitudu, frekvenci nebo fázi sinusového nosného signálu s informačním signálem, aby zakódovaly data. Modulovaný signál je pak zesílen a vysílán anténou. Přijímací anténa zachytí elektromagnetickou vlnu a demoduluje signál, aby obnovila informace.
Elektrické systémy používají sinusové signály k generování a distribuci elektrické energie. Sinusové střídavé napětí má výhodu, že lze snadno transformovat na různé úrovně napětí pomocí transformátorů. To umožňuje přenos energie na dlouhé vzdálenosti s minimálními ztrátami. Většina generátorů elektrické energie produkuje sinusové střídavé napětí otáčením cívky v magnetickém poli nebo naopak. Většina domácích spotřebičů a průmyslového zařízení také pracuje s sinusovým střídavým napětím.