Pozorování vrcholu proti. napětí: Pozorováním sekvence vrcholů proti. napětí na zubech motoru můžete určit směr otáčení motoru. Pokud dosáhne vrcholu nejdříve zub 1, následován zubem 2 a pak zubem 3, motor se otáčí po směru hodinových ručiček; pokud dosáhne vrcholu nejdříve zub 3, následován zubem 2 a pak zubem 1, motor se otáčí proti směru hodinových ručiček.
Analýza magnetického impulzu zaviteje: Na základě fyzické polohy cívky (uspořádání po směru hodinových ručiček nebo proti směru hodinových ručiček) a elektrického úhlu nakreslete elektrický vztah třífázové zaviteje, poté analyzujte směr otáčení magnetického impulzu zaviteje pro určení směru otáčení motoru.
Využití detekčních nástrojů: Pomocí detekčních nástrojů, jako jsou čidlo rychlosti s efektem Halla, můžete určit směr otáčení a rychlost motoru detekcí pulsních signálů souvisejících s frekvencí otáčení.
Porovnání fázové posloupnosti napájecí sítě a vstupní fázové posloupnosti motoru: Porovnáním fázové posloupnosti napájecí sítě s fázovou posloupností vstupu motoru, když jsou shodné, motor se otáčí ve správném směru.
Fázová posloupnost určuje směr otáčení: Směr otáčení motoru je určen fázovou posloupností, tj. pořadím fází. Pro specifické sekvence zubů, jako jsou ABC, CAB, BCA, se motor otáčí po směru hodinových ručiček; pro CBA, ACB, BAC se motor otáčí proti směru hodinových ručiček.
Rozdíl mezi elektrickým úhlem a fyzickým uspořádáním: Při návrhu motoru může existovat rozdíl mezi elektrickým úhlem a fyzickým uspořádáním, např. rozdíl 240°, kde je směr otáčení opačný k prostorovému uspořádání zaviteje. Je třeba zohlednit vztah mezi elektrickým úhlem a fyzickou polohou pro určení směru otáčení.