Orientační polarizace

Než se zaběhneme do orientační polarizace, pojďme se podívat na strukturní detaily některých molekul. Uveďme si jako příklad molekulu kyslíku. Jedno atomové jádro kyslíku má pouze 6 elektronů v nejvnější slupce. Dva atomy kyslíku vytvářejí dvojitou kovalentní vazbu a tím vzniká molekula kyslíku. V molekule kyslíku je vzdálenost mezi středy jader dvou atomů 121 pikometrů. Avšak není zde trvalý ani výsledný dipólový moment, protože obě koncové části molekuly jsou stejně nabité. Mezi atomy v molekule nedochází k žádnému netto přenosu náboje. Podobně, pokud se podíváme na molekuly vodíku, dusíku apod., najdeme, že pro stejný důvod zde také není žádný výsledný dipólový moment. Nyní se podívejme na molekulární strukturu vody.
Molekula vody má zakřivenou strukturu. Zde má atom kyslíku kovalentní vazby s dvěma atomy vodíku. Kyslíková část molekuly vody je mírně negativní, zatímco části vodíku jsou mírně pozitivní. Tyto negativní a pozitivní části molekuly vytvářejí dva dipólové momenty směřující od středu atomu kyslíku k středům atomů vodíku.

Úhel mezi těmito dvěma dipólovými momenty je 105°. Bude zde výsledný moment těchto dvou dipólových momentů. Tento výsledný dipólový moment je přítomen v každé molekule vody i bez externího pole. Molekula vody má tedy trvalý dipólový moment. Molekuly oxidu dusičitého nebo podobné typy molekul mají stejný trvalý dipólový moment z tohoto důvodu.

Když je externě aplikováno elektrické pole, molekuly s trvalým dipólovým momentem se orientují podle směru aplikovaného elektrického pole. To je proto, že externí elektrické pole působí točivý moment na trvalý dipólový moment každé molekuly. Proces orientace trvalých dipólových momentů podél osy aplikovaného elektrického pole se nazývá orientační polarizace.

Prohlášení: Respektujte původ, dobaře napsané články stojí za sdílení, v případě porušení autorských práv se prosím obraťte na odstranění.