Co je test vodního obsahu transformátoru?

Co je test vodního obsahu transformátoru?

Definice testu vodního obsahu

Test vodního obsahu v izolačním oleji je definován jako proces používající titraci Karla Fischera k měření hladiny vody.

 Princip Karla Fischera

K měření vodního obsahu v izolačním oleji používáme titraci Karla Fischera. Tímto způsobem reaguje voda (H2O) chemicky s jodem (I2), oxidem siřičitým (SO2), organickou bází (C5H5C) a alkoholem (CH3OH) v organickém rozpouštědle.

Vzorek se míchá s oxidem siřičitým, jodidovými ionty a organickou bází/alkoholem. Jodidové ionty jsou produktem elektrolýzy a účastní se reakcí. Dokud reakce pokračují, nezůstávají v roztoku žádné volné jodidové ionty.

 Jodidové ionty produkované elektrolýzou jsou spotřebovány, dokud jsou přítomny molekuly vody. Když není k dispozici více vody k reakci, reakce Karla Fischera končí. Dva platínové elektrody v roztoku detekují tento konečný bod. Přítomnost jodidových iontů po reakci změní poměr napětí a proudu, což signalizuje konec reakce.

Podle Faradayova zákona elektrolýzy je množství reagujícího jodu úměrné elektrické energii spotřebované během reakcí Karla Fischera. Měřením spotřebované elektrické energie až do konce reakce můžeme vypočítat skutečnou hmotnost zapojeného jodu. Z rovnice reakce víme, že jedna molární část jodu reaguje s jednou molární částí vody. Proto 127 gramů jodu reaguje s 18 gramy vody. To nám umožňuje určit přesné množství vody ve vzorku izolačního oleje.

Role elektrolýzy

Elektrolýza produkuje jodidové ionty, které reagují s vodou v roztoku.

Detekce konce reakce

Platínové elektrody detekují konec reakce Karla Fischera, když již není k dispozici více vody.

Výpočet vodního obsahu

Pomocí spotřebované elektrické energie během reakce se vypočítá přesné množství vody v izolačním oleji.