Metoda měření časování v rozvodu

Časové testy slouží k určení doby trvání operací jako je otevření (spád), zavření, zavření - otevření a opětovné zavření. Tyto časové měření jsou klíčové pro zajištění bezpečného a spolehlivého fungování vypínačů, což je důležitým výsledkem správného návrhu vypínače.

Hlavní kontaktní časy se ověřují po výrobě, během uvedení do provozu a při pravidelné údržbě, když je vypínač ve službě. Pro provedení těchto testů je třeba připojit zařízení pro časové testy k cívkám i k hlavním kontaktům vypínače.

Průmyslové normy definují dobu funkce jako interval od okamžiku, kdy se cívka napne, až do okamžiku, kdy se hlavní kontakty otevřou nebo zavřou. Typické zařízení pro časové testy aplikuje napětí na cívky a využívá vnitřní hodiny k měření uplynulé doby, dokud se stav hlavních kontaktů nezmění. Obecně se používají dvě hlavní metody k detekci této změny stavu:

• Metoda dělení napětí: Tato metoda měří změnu napětí.

• Metoda hranice odporu: Měří změnu odporu.

Tyto dvě metody však nejsou použitelné, pokud jsou obě strany vypínače uzemněny, protože v takových případech se změna signálu stává nedetekovatelnou.

Existují alternativní testovací metody:

• Dynamické měření kapacity (DCM)

• Měření proudovým čidlo (CSM)

Přiložená fotografie znázorňuje připojení pro časový test k rozvodu (vlevo) a časové křivky (vpravo).