Na základě chování a vlastností nadproudových materiálů jsou tito rozděleni do dvou kategorií:
(1) Typ I nadproudové materiály: Nadproudové materiály s nízkou teplotou.
(2) Typ II nadproudové materiály: Nadproudové materiály s vysokou teplotou.
td{
width:49%
}
Typ I a typ II nadproudové materiály se mírně liší svým chováním a vlastnostmi. Srovnání typu I a typu II nadproudových materiálů je uvedeno v následující tabulce
| Typ I nadproudové materiály | Typ II nadproudové materiály |
| Nízká kritická teplota (typicky v rozmezí 0K až 10K) | Vysoká kritická teplota (typicky vyšší než 10K) |
| Nízké kritické magnetické pole (typicky v rozmezí 0,0000049 T až 1T) | Vysoké kritické magnetické pole (typicky vyšší než 1T) |
| Dokonale dodržují Meissnerův efekt: Magnetické pole nemůže proniknout do materiálu. | Částečně dodržují Meissnerův efekt, ale neúplně: Magnetické pole může proniknout do materiálu. |
| Projevují jedno kritické magnetické pole. | Projevují dva kritické magnetické póly |
| Snadno ztrácejí nadproudový stav při nízkém magnetickém poli. Proto se typ I nadproudové materiály také nazývají měkké nadproudové materiály. | Neztrácejí snadno nadproudový stav pod vlivem externího magnetického pole. Proto se typ II nadproudové materiály také nazývají tvrdé nadproudové materiály. |
| Přechod ze stavu nadproudového na normální stav způsobený externím magnetickým polem je pro typ I nadproudové materiály ostrý a náhlý. |
Přechod ze stavu nadproudového na normální stav způsobený externím magnetickým polem je postupný, ale neostrý a náhlý. Při nižším kritickém magnetickém poli (HC1) začíná typ II nadproudový materiál ztrácet svou nadproudovost. Při vyšším kritickém magnetickém poli (HC2) typ II nadproudový materiál úplně ztrácí svou nadproudovost. Stav mezi nižším kritickým magnetickým polem a vyšším magnetickým polem se nazývá mezistav nebo smíšený stav. |
| Z důvodu nízkého kritického magnetického pole se typ I nadproudové materiály nelze použít pro výrobu elektromagnetů pro vytváření silných magnetických polí. | Z důvodu vysokého kritického magnetického pole se typ II nadproudové materiály lze použít pro výrobu elektromagnetů pro vytváření silných magnetických polí. |
| Typ I nadproudové materiály jsou obecně čisté kovy. | Typ II nadproudové materiály jsou obecně slitiny a složité oxidy keramiky. |
| Teorie BCS lze použít k vysvětlení nadproudovosti typu I nadproudových materiálů. | Teorie BCS nelze použít k vysvětlení nadproudovosti typu II nadproudových materiálů. |
| Jsou úplně diamagnetické. | Nejsou úplně diamagnetické |
| Tyto materiály se také nazývají měkké nadproudové materiály. | Tyto materiály se také nazývají tvrdé nadproudové materiály. |
| Tyto materiály se také nazývají nadproudové materiály s nízkou teplotou. | Tyto materiály se také nazývají nadproudové materiály s vysokou teplotou. |
| Smíšený stav v typu I nadproudových materiálech neexistuje. | Smíšený stav existuje v typu II nadproudových materiálech. |
| Lehká nečistota neovlivňuje nadproudovost typu I nadproudových materiálů. | Lehká nečistota velmi ovlivňuje nadproudovost typu II nadproudových materiálů. |
| Z důvodu nízkého kritického magnetického pole mají typ I nadproudové materiály omezené technické aplikace. | Z důvodu vysokého kritického magnetického pole mají typ II nadproudové materiály širší technické aplikace. |
| Příklady: Hg, Pb, Zn, atd. | Příklady: NbTi, Nb3Sn, atd. |