
Digitální multimetr je zařízení, jehož název obsahuje dvě slova: Digitální a Multimetr. Nejprve se pokusme analyzovat, proč jsou tam a co každé z nich vlastně vyjadřuje, což nám pomůže pochopit, co dělá multimetr. První slovo – digitální – naznačuje, že měřič má digitální nebo kapalinový displej, zatímco druhé slovo – multimetr – naznačuje, že toto jediné zařízení lze použít k více účelům, tedy k měření více parametrů. Typický digitální multimetr bude vypadat jako na obrázku 1 a bude se skládat z výběrového spínace, displeje, portů a sond jako svých hlavních částí.
Zde se sondy musí vložit do vhodných portů a připojit k parametru, který potřebujeme prozkoumat. Zároveň by měl být výběrový spínač nastaven na polohu, která je vhodná pro měření. Když je to tak, multimetr zobrazí hodnotu parametru, který se analyzuje.
Obecně se digitální multimetry používají k měření tří důležitých parametrů, a to proud, napětí a odpor. Kromě toho lze použít i k speciálním funkcím, jako je kontrola diody, měření kapacity, tranzistoru hFE nebo DC proudu, měření frekvence a kontrola spojitosti. V tomto článku představíme stručný přehled nejčastěji používaných aplikací multimetru, a to pro měření proudu, napětí a odporu spolu s kontrolou diody a spojitosti.
V této kategorii digitální multimetr napodobuje chování ammeteru, protože se používá k měření proudu. Pro dosažení tohoto cíle vložte červenou sondu multimetru do jednoho z proudových měřicích zásuvníků: mA (pro měření nízké úrovně proudu) nebo 20 A (pro měření většího proudu). Připojte měřič do linky, kde se má měřit proud (nic jiného než sériové připojení). Nastavte přibližný rozsah, ve kterém očekáváme, že bude proud v ammeterové části obrázku 1. V tomto stavu, když zapneme zdroj napájení, měřič přečte proud, který prochází obvodem.
Když je nastaveno na měření napětí, multimetr funguje jako voltmetr. Začněte tím, že vložíte červenou a černou sondu multimetru do zásuvníků označených jako ‘V’ a ‘COM’. Poté musíte vybrat očekávaný rozsah, ve kterém by vaše napětí mělo být. Současně musíte také vybrat AC nebo DC v části voltmeteru obrázku 1. Po provedení těchto kroků měřič přečte hodnotu napětí, pokud připojíte vodiče napříč komponentem (paralelně) nebo na místě, kde chcete měřit napětí.
V tomto případě konfigurujeme multimetr, aby fungoval jako ohmmetr. Zde se červená a černá sonda multimetru vloží do zásuvníků označených jako ‘V’ a ‘COM’, zatímco výběrový spínač je nastaven na očekávaný rozsah v ohmmetru (Obrázek 1). Nyní je třeba vodiče připojit napříč komponentem, jehož odpor chceme znát. Po provedení těchto kroků získáme čtení na displeji multimetru, které zobrazí hodnotu odporu.
V tomto případě vložte sondy do zásuvníků stejně jako u měření napětí a nastavte výběrový spínač na pozici kontroly diody, jak je ukázáno na Obrázku 1. Nyní, když červený vodič multimetru připojíte k kladnému terminálu diody a černý vodič k zápornému terminálu diody, měli byste získat nízké čtení na multimetru. Naopak, pokud připojíte červený vodič k zápornému terminálu diody a černý k kladnému terminálu, měli byste získat vysokou hodnotu. Pokud získaná čtení odpovídají našemu očekávání, říkáme, že dioda funguje správně; jinak ne. Další informace o tomto tématu naleznete v článku “Testování diod”.
Kontrola spojitosti se používá k zjištění, zda existuje nějaká cesta s nízkým odporom mezi dvěma body, tedy k zjištění, zda jsou body krátkozamčeny. Pro splnění tohoto úkolu se sondy vloží do zásuvníků stejně jako u měření napětí a výběrový spínač se nastaví na pozici kontroly spojitosti (Obrázek 1). Poté se body, které mají být testovány, dotknou vodiči sond. Teď, pokud multimetr zazvoní, znamená to, že body jsou krátkozamčeny, jinak se odpor mezi nimi může přečíst z displeje.
Prohlášení: Respektujte původ, dobaře psané články jsou hodné sdílení, pokud dojde k porušení autorských práv, kontaktujte nás pro jejich odstranění.