Typy přenosových linek
Přenosové linky jsou dle délky a provozního napětí rozděleny na krátké, střední a dlouhé.
Ztráty energie a pokles napětí
Všechny přenosové linky mají nějaké ztráty energie a pokles napětí při přenosu energie.
Regulace napětí
Tato hodnota měří změnu napětí na přijímacím konci od stavu bez zatížení po plné zatížení.
Elektrické parametry
Hlavní elektrické parametry přenosové linky jsou odpor, indukčnost a kapacitance.
Výkon přenosové linky
Efektivita a regulace napětí jsou klíčovými ukazateli výkonu přenosové linky.
Regulace napětí přenosové linky měří změnu napětí na přijímacím konci od stavu bez zatížení po plné zatížení. Každá přenosová linka má tři základní elektrické parametry: elektrický odpor, indukčnost a kapacitance. Tyto parametry jsou rovnoměrně rozloženy podél vodičů, které jsou podpořeny přenosovými věžemi od jednoho místa k druhému.
Elektrická energie je přenášena přes přenosovou linku rychlostí světla, která činí 3 × 108 m ⁄ s. Frekvence energie je 50 Hz. Vlnová délka napětí a proudu energie lze určit pomocí níže uvedené rovnice,
f.λ = v, kde f je frekvence energie, λ je vlnová délka a υ je rychlost světla.
Proto je vlnová délka přenášené energie oproti obvykle používané délce přenosové linky poměrně dlouhá.
Z tohoto důvodu se pro přenosové linky s délkou menší než 160 km předpokládá, že parametry jsou shlukovité a nejsou distribuované. Takové linky se nazývají elektricky krátké přenosové linky. Tyto elektricky krátké přenosové linky jsou dále kategorizovány jako krátké přenosové linky (délka až 60 km) a středně dlouhé přenosové linky (délka mezi 60 a 160 km). Kapacitní parametr krátkých přenosových linek se ignoruje, zatímco v případě středně dlouhých linek se kapacitance považuje za shlukovitou uprostřed linky nebo může být považována za shlukovitou na každém konci přenosové linky. Pro linky s délkou více než 160 km se parametry považují za distribuované po celé délce linky. Toto se nazývá dlouhá přenosová linka.