Ochrana kondenzátorové baterie
Stejně jako jiné elektrické zařízení mohou být i paralelní kondenzátory vystaveny vnitřním a vnějším elektrickým poruchám. Proto je třeba toto zařízení chránit před vnitřními i vnějšími poruchami. Existuje několik schémat pro ochranu kondenzátorové banky, ale při použití jakéhokoli z těchto schémat bychom měli mít na paměti počáteční investici do tohoto kondenzátoru z hlediska ekonomiky. Měli bychom srovnat počáteční investici a náklady na ochranu, která se na něm používá. Hlavně existují 3 typy ochranných uspořádání, která se používají u kondenzátorové banky.
Elementové pojistky.
Jednotkové pojistky.
Ochrana banky.
Elementové pojistky
Výrobci jednotek kondenzátorů obvykle poskytují vestavěnou pojistku v každém prvku jednotky. V takovém případě, pokud dojde k poruše v libovolném prvku, je automaticky odpojen od zbytku jednotky. V tomto případě stále slouží svému účelu, ale s menším výkonem. U menších kondenzátorových bank se používá pouze tento vestavěný systém ochrany, aby se zabránilo nákladům na další speciální ochranné zařízení.
Jednotkové pojistky
Ochrana jednotkovou pojistkou je obecně poskytována k omezení doby trvání oblouku u vadného kondenzátoru. Jelikož je doba trvání oblouku omezena, je menší šance na významné mechanické deformace a velké produkce plynu v vadné jednotce, a proto jsou zachráněny sousední jednotky banky. Pokud je každá jednotka kondenzátorové banky individuálně chráněna pojistkou, pak v případě selhání jedné jednotky může kondenzátorová banka stále fungovat bez přerušení, než se odstraní a nahradí vadná jednotka.
Další hlavní výhodou poskytnutí pojistkové ochrany každé jednotce banky je, že ukazuje přesnou polohu vadné jednotky. Při volbě velikosti pojistky pro tento účel však musí být zohledněno, že prvek pojistky musí vydržet nadměrné zatěžování způsobené harmonickými složkami v systému. Z tohoto hlediska se pro tento účel hodnota proudu pojistky bere jako 65 % nad plný pracovní proud. Pokud je každá jednotka kondenzátorové banky chráněna pojistkou, je nutné poskytnout odpornost k rozbití v každé jednotce.
Ochrana banky
Ačkoli obecně je každá jednotka kondenzátoru opatřena pojistkovou ochranou, když je kondenzátorová jednotka v chybě a související pojistkový prvek je vyhozen, napěťové namáhání se zvýší pro ostatní kondenzátory spojené v řadě ve stejném řádku. Obecně je každá jednotka kondenzátoru navržena tak, aby vydržela 110 % svého normálního nominálního napětí. Pokud jiná jednotka kondenzátoru dále vynechá službu ve stejném řádku, kde byla již dříve poškozena jedna jednotka, napěťové namáhání na ostatní zdravé jednotky tohoto řádku se dále zvýší a snadno překročí limit maximálního povoleného napětí těchto jednotek.
Proto je vždy žádoucí co nejdříve nahradit poškozenou jednotku kondenzátoru z banky, aby se zabránilo přílišnému napěťovému namáhání ostatních zdravých jednotek. Proto by mělo existovat nějaké označovací zařízení pro identifikaci přesné vadné jednotky. Jakmile je vadná jednotka identifikována v bankách, by měla být banka odstraněna ze služby pro náhradu vadné jednotky. Existuje několik metod detekce nerovnovážného napětí způsobeného selháním kondenzátoru.
Níže uvedený obrázek ukazuje nejčastější uspořádání ochrany kondenzátorové banky. Zde je kondenzátorová banka spojena v hvězdicové formě. Primární část transformátoru napětí je spojena napříč každou fází. Sekundární části všech tří transformátorů napětí jsou spojeny v řadě, aby tvořily otevřený trojúhelník, a napěťově citlivé relé je spojeno napříč tímto otevřeným trojúhelníkem. V přesně rovnovážném stavu by nemělo být napětí napříč napěťově citlivým relé, protože součet rovnovážných třífázových napětí je nulový. Když však dojde k narušení napětí způsobeného selháním kondenzátoru, výsledné napětí se objeví napříč relé a relé bude aktivováno pro poskytnutí alarmu a signálů k vypnutí.
Napěťově citlivé relé lze nastavit tak, aby se do určitého stupně narušení napětí uzavřely pouze kontakty pro alarm a pro určitě vyšší úroveň napětí se spolu s kontakty pro alarm uzavřely i kontakty pro vypnutí. Transformátor napětí spojený napříč kondenzátory každé fáze slouží také k rozbití banky po vypnutí.
V jiném schématu jsou kondenzátory v každé fázi rozděleny do dvou stejných částí spojených v řadě. Rozbití cívek je spojeno napříč každou z těchto částí, jak je znázorněno na obrázku. Mezi sekundární částí cívky pro rozbití a citlivým relé na nerovnovážné napětí je spojena pomocná transformátor, který slouží k regulaci rozdílu napětí mezi sekundárními napětím cívky pro rozbití v normálních podmínkách.
Zde je kondenzátorová banka spojena v hvězdicové formě a neutrální bod je spojen s zemí přes transformátor napětí. Napěťově citlivé relé je spojeno napříč sekundární částí transformátoru napětí. Jakmile dojde k narušení mezi fázemi, výsledné napětí se objeví napříč transformátorem napětí a napěťově citlivé relé bude aktivováno při překročení přednastavené hodnoty.
Zde je kondenzátorová banka každé fáze rozdělena do dvou stejných částí spojených paralelně a hvězdicové body obou částí jsou propojeny přes transformátor proudu. Sekundární části transformátoru proudu jsou spojeny napříč proudivě citlivým relé. Pokud dojde k narušení mezi dvěma částmi banky, bude probíhat nerovnovážný proud skrz transformátor proudu a proudivě citlivé relé bude aktivováno. V tomto schématu pro rozbití banky po vypnutí může být cívka pro rozbití spojena napříč kondenzátory v každé fázi.
V jiném schématu ochrany kondenzátorové banky je hvězdicový bod třífázové kondenzátorové banky spojen s zemí přes transformátor proudu a proudivě citlivé relé je spojeno napříč sekundární částí transformátoru proudu. Jakmile dojde k narušení mezi fázemi kondenzátorové banky, musí proud téct do země přes transformátor proudu a proudivě citlivé relé bude aktivováno pro vypnutí spínacího přístroje spojeného s kondenzátorovou bankou.
Prohlášení: Respektujte původ, dobre články stojí za sdílení, pokud dojde k porušení autorských práv, prosím, kontaktujte pro odebrání.
