
Cívka Rogowského je elektrické zařízení používané k měření střídavého proudu (AC). Používá se také k měření rychlých přechodů, pulzních proudů nebo sinusových proudů. Název cívka Rogowského pochází od německého fyzika Waltera Rogowského.
Cívka Rogowského je rovnoměrně zavinutá cívka s N číslem otáček a konstantním plošným obsahem A. Cívka Rogowského nemá železný jádro.
Konec cívky je vrácen přes centrální osu cívky na druhý konec. Proto jsou oba terminály na stejném konci cívky.
Celá tato soustava je obalená kolem vodiče, kterým protéká proud, který chceme změřit.
Cívky Rogowského fungují na principu Faradayova zákona. Jsou podobné transformátorům střídavého proudu (CTs). U transformátorů střídavého proudu je napětí vyvolané ve sekundární cívkě úměrné proudu, který protéká vodičem.
Rozdíl mezi cívkami Rogowského a transformátory střídavého proudu spočívá v jádru. U cívek Rogowského se používá vzduchové jádro, zatímco u transformátorů střídavého proudu se používá ocelové jádro.
Když proud prochází vodičem, vytvoří magnetické pole. Díky průniku s magnetickým polem se mezi terminály cívky Rogowského vyvolá napětí.
Velikost napětí je úměrná proudu, který prochází vodičem. Cívky Rogowského jsou uzavřené cesty. Obvykle je výstup cívky Rogowského připojen k integračnímu obvodu. Tedy napětí na cívce je pak integrováno, aby poskytlo výstupní napětí, které je úměrné vstupnímu signálu proudu.